Éterem od hranic varovná letí zpráva,

nepřítel chystá se překročit země práh,

káže nám sklonit se a k zemi ohnout záda,

vetřelec hladový, teď nahnat chce nám strach.

My ctíme zákony a hájíme svá práva,

kdo v míru přicházíš, buď vítaný vždy nám,

však koho svádí moc, válek pochybná sláva,

ten tvrdě narazí, když vchází nepozván.

Ref:

Až naši zemi českou bestie schvátí ze čtyř stran

a nad bitevním polem zakrouží hejno černejch vran,

Blaničtí rytíři pak procitnou rázem v každým z nás,

té zrůdě krvelačné bez slitování setnem vaz.

Nám bylo souzeno hned bez boje se vzdávat

a cizák ve zbrani pak plenil naši zem,

až bude na Čechy zas šelma zlá se sápat,

pak jako jeden muž my hrdě povstanem.

Ref:

Až naši zemi českou bestie schvátí ze čtyř stran

a nad bitevním polem zakrouží hejno černejch vran,

Blaničtí rytíři pak procitnou rázem v každým z nás,

té zrůdě krvelačné bez slitování setnem vaz.

Když dobří andělé v nebi se sejdou,

v očích jen zklamání a smutnou tvář,

ty hříchy světa už těžko přejdou,

ztrácí svou sílu i svatozář.

Člověk zlu propadá, víra se ztrácí

a ďábel ve smíchu rozsévá zášť,

vrhá svou moc jak kostku hrací,

oblaka dýmu, temnoty plášť.

Ref:

Z nebe zní hlas: „Já ztrestám Vás“!

Svět, který stvořil jsem, zavrhnu zas.

Sloužíte zlu bez předělů,

na zemi padá soumrak andělů.

Peníze, moc a touha vládnout,

zradit své sny, bez lásky žít,

ještě je čas, ty zbraně stáhnout,

andělé vrátí se, svět najde klid.

Ref:

Z nebe zní hlas: „Já ztrestám Vás“!

Svět, který stvořil jsem, zavrhnu zas.

Sloužíte zlu bez předělů,

na zemi padá soumrak andělů.

Tajemství krásy v krvi nevinné, touha nesmrtelná,

ten těžký hřích jen ďábel promine, elixír mládí má.

Bathory, Bathory...

Krvavá hraběnka, tak zná ji svět, magii, kouzla dá,

Vzdělaná žena znalá mnoha věd, tvář časem nedotčená.

Ref:

Po krvi touží stále víc, kapka po kapce smáčí tvář,

když vlci vyjou na měsíc, tak padne další oběť na oltář.

Děsí jí známky běžné staroby, s ďáblem se zaplétá,

pak v další lázni přijde do mdloby, blázen či prokletá.

Bathory, Bathory...

Tři zuby dračí ve svém erbu má, o věčné kráse sní,

Čachtická paní, krutá legenda, pravda či lež, kdo ví?

Ref:

Po krvi touží stále víc, kapka po kapce smáčí tvář,

když vlci vyjou na měsíc, tak padne další oběť na oltář.

V dálce zvony zní a srdce svírá beznaděj,

z života máš jen krátkou chvíli.

výkřik zoufalství a tenhle film má drsnej děj

a touha žít teď náhle sílí.

Ohnivé nebe a ďábel má rej,

od sazí křídla andělů,

horko co zebe a modlitby zní,

vyšlou teď signál poslední.

Ref:

May day, may day – jen v zádech mráz

May day,  may day – zachraňte nás

May day,  may day – éterem zní o pomoc volání.

Let má zpoždění, snad pilotům se změnil plán,

jen prudký déšť a vítr kvílí,

blesk tu z nebe sjel a objal stroj, snad ze všech stran

a uvnitř všichni strachem šílí.

Zmizelo slunce a na nebi dým, nakreslil čáru osudu,

jak podpis ďábla, jak temný splín,

a k zemi padá smrti stín.

Ref:

May day, may day – tak naděje zní,

May day,  may day – snad andělé spí

May day,  may day – jen zoufalství hlas,

bůh neopouštěj nás.

Ten děsnej smrad, něco tu zase hnije,

v kořenech stromů se usadila zmije.

země je nemocná, když ovládli ji tupci,

lobbisti řídí, továrnu na korupci.

Prachy a moc prej kazí politika,

no právě na tohle si člověk lehce zvyká,

jedni jsou na prodej a jiní daj se koupit,

rychle ti ukážou jak brát a neprohloupit.

Ref:

Všechno slíbí, že všechno dají,

vždyť hodně vědí a hodně znají,

politika s tváří lidskou,

ovládá dobu chaotickou.

Občan strádá, to dobře vědí,

no na prameni prej žába sedí.

Dejte hlasy jejich straně,

zvednou se platy, klesnou daně.

Tak sakra lidi, dejte nám přece šanci,

no chce to trpělivost, čas a toleranci,

nejde už říkat: „Já k volbám prostě nejdu.“

pak na Hrad posadí arogantního strejdu.

Pak zbytek stáda na kousek špeku lapí,

ježatej kluk, účes jak hnízdo čapí,

mně z toho taky už vypadaly vlasy,

těžko už přijdou zas někdy lepší časy.

Ref:

Všechno slíbí, že všechno dají,

vždyť hodně vědí a hodně znají,

politika s tváří lidskou,

ovládá dobu chaotickou.

Občan strádá, to dobře vědí,

no na prameni prej žába sedí.

Dejte hlasy jejich straně,

zvednou se platy, klesnou daně.

Život je často, stres a shon a touha stoupat vzhůru,

když zplodíš syna, zasadíš strom,

dům jako hrad a peněz fůru.

Tak nespouštěj své oči z hvězd,

a přitom dál na pevný zemi stůj,

přestaň se bát a sevři ruce v pěst,

vždy hlavní je zůstat svůj.

Ref:

Zkus dál žít, tak jako kdyby každej den byl poslední,

sundej pásku z očí svých,

smích je lék, vždyť všechny problémy světa nejsou tvý,

máš svý štěstí na dlaních.

Na tomhle světě, každý z nás je host

na hodně krátkou chvíli,

dostal jsi šanci, tady  máš svůj post

a cesta tvá teď vede k cíli.

Tak nespouštěj své oči z hvězd,

a přitom dál na pevný zemi stůj,

přestaň se bát a sevři ruce v pěst,

vždy hlavní je zůstat svůj.

Ref:

Zkus dál žít, tak jako kdyby každej den byl poslední,

sundej pásku z očí svých,

smích je lék, vždyť všechny problémy světa nejsou tvý,

máš svý štěstí na dlaních.

Říkali, tenhle kluk to nebude mít lehký,

drží se stranou a pak co schytá ran,

holkám je pro smích, sebevědomí má křehký,

je snadnej terč pro sraby bez zábran.

Máma jen dřela, táta dávno někam zdrhnul,

tak nebyl nikdo, kdo by za ním stál,

v zoufalství, ze strachu všem lidem by se vyhnul,

myšlenky černý, že už nechce žít dál.

Pak někdo řekl: „Dej mi ruku, dám ti víru,

najdeš svůj klid, jenom když přidáš se k nám,

zvol osud svůj, dál budeš žít jen v míru,

tak padni n a zem, já teď tvou cestu znám.“

Ref:

Každý z nás, co hrdost má, pyšní se svojí cenou,

to se ví, že svět patří těm, co se z něj neposerou,

Ostatní, co slabí jsou, jak slepé ovce dál jdou,

jen sklopí zrak a ohnou hřbet pod silou vyvolenou.

Já radu dám ti, zkus znovu hlavu zvednout,

otroci víry dál po staletí lžou,

tak už se prober, v srdci probuď chlapa sílu,

když slepí andělé dál k sobě tě zvou.

Jsi teď sebou sám, máš svůj klid a správnou víru,

život je věčnej boj, zkus to tak brát,

Možná zas padneš na zem, začneš ztrácet sílu,

nikdy to nevzdávej, dál musíš se rvát.

Ref:

Každý z nás, co hrdost má, pyšní se svojí cenou,

to se ví, že svět patří těm, co se z něj neposerou,

Ostatní, co slabí jsou, jak slepé ovce dál jdou,

jen sklopí zrak a ohnou hřbet pod silou vyvolenou.

Nevěř, nevěř slepým andělům…

V úkrytu, tiskne k líci zbraň, dávná vzpomínka hlavou proletí,

kdy otcem svým k lovu vychován, zas ve vzduchu zvláštní napětí

a kamarádi v zajetí, teď strach jim tančí po těle,

ve válce život mizernej, když v boji ztratíš přítele.

Maskován splyne s krajinou - jak duch, jak přízrak bez stínu,

pak v dálce muži zahynou a čelem padnou na hlínu,

dál licituje se smrtí o další život ve dražbě,

ten obchod tiše ukončí pak další zářez na pažbě.

Ref:

Sniper – pevná ruka, oko dravce

Sniper – s výstřelem zní : „Jen spi sladce“!

Sniper – nikdy nikým nepoznán

Sniper – na sto procent plní plán

Sniper – do optiky upře zrak

Sniper – trefí chlapa na kilák

Sniper – každý terén zajistí

Sniper – od nepřátel vyčistí

Nenechá pochybnost být nepřítelem dobrýho,

i voják má svědomí, na tom není nic špatnýho.

Vypni temný pocity, co honí se zas mozkem tvým.

A rozhřešení pro činy? Zkus najít dobro mezi zlým!

Ref:

Sniper – pevná ruka, oko dravce

Sniper – s výstřelem zní : „Jen spi sladce“!

Sniper – nikdy nikým nepoznán

Sniper – na sto procent plní plán

Sniper – do optiky upře zrak

Sniper – trefí chlapa na kilák

Sniper – každý terén zajistí

Sniper – od nepřátel vyčistí

Koupili mi telefon, no to je teda krám,

chce to nějaký piny, kde je tak vzít mám?

Uvnitř samá aplikace, až se mi chce z toho zvracet.

Nač to všechno je? Strčte si to do prdele!

Ref:

No ty jsi vůl – má máma věděla, že Einstein nebudu,

jako stůl – že budu rodině jen dělat ostudu,

no to si piš! – že už se nezměním, radši si naladím,

tak proč nad tím nervy ztrácet, holt jsme jiná generace.

Koupili mi počítač, no to je teda sráč,

chce to nějaký heslo, nevím proč a nač.

Obrazovka samej soubor, to jsem z toho celej magor.

Nač to všechno je? Strčte si to do prdele!

Ref:

No, ty jsi vůl – má máma věděla, že Einstein nebudu

jako stůl – že budu rodině jen dělat ostudu,

no to si piš! – že už se nezměním, radši si naladím,

tak proč nad tím nervy ztrácet, holt jsme jiná generace.

Pod stromečkem našel jsem, nějakýho laptopa,

to zas muselo napadnout, jenom chobota.

Už mi dary nedávejte, sakra lidi hlavu mějte,

já jen zpívám rád a zůstane to napořád.

Ref:

Tak to je cool – má máma věděla, že bigbeat budu hrát,

už nejsi vůl – a haldy peněz, pořád se jen smát,

tak to by šlo – že tenhle muzikantskej život miluju,

tak proč na tom něco měnit? Rock’n’ rollem sály plenit.

Nebyla chvíle, kdy ti nezkoušela lhát,

všechno co má, že chce ti dát,

teď jenom o ní v noci bude se ti zdát,

pak s tebou začala si hrát.

Ta slůvka lásky, poslouchal jsi tisíckrát,

prej, že jen dává, nechce brát,

sporťák má v garáži, tvůj dům je její hrad,

PIN tvojí karty chtěla znát.

S pohledem jak raněná laň,

změní se v nenasytnou saň.

Ref:

Tak si hochu pozor dej, zlatokopku uhlídej,

tvou lásku si zajistí, pak ti konto vyčistí.

S pohledem jak raněná laň,

změní se v nenasytnou saň.

Ref:

Tak si hochu pozor dej, zlatokopku uhlídej,

tvou lásku si zajistí, pak ti konto, pak ti konto vyčistí.

Co svět světem stojí, člověk má chorobu dávnou,

jen tak se nezahojí, že divný síly tu vládnou.

Budoucnost z karet hádá a osud z hvězdných drah

a mozek jako v kleštích, ze smrti věčný strach.

Otroci, co jejich pán navždy jim do srdcí vejde,

z hříchů se vyzpovídaj - a pak, že všechno hned přejde.

Ze strachu, z nevědomí stvořil svět božstva dávná,

pro ty, co hlavu skloní, jediná to cesta správná.

Ve světě lží pravda je věčně skrytá,

přeludy vládnou, jinde je realita.

Ref:

Náš svět se nemění, jen věčně couvá před tvrdou realitou

a zlu se brání, že věří v sílu andělů.

Náš svět se nemění, naivně stárnem s duševní  totalitou

a v rozum víra dál spoutaná je v říši snů.

Náš svět se nemění, jen věčně couvá před tvrdou realitou

a zlu se brání, že věří v sílu andělů.

Odvaha, mrštnost a síla darem je za zločin,

ti, co je drží jejich víra, možná pak vstoupí do dějin.

Jdoucí na smrt tě zdraví, v rukou máš osud   náš,

krutý Řím zas už se baví, soupeře k zemi teď sraž!

Gladiátoři jdou, gladiátoři jdou.

Ref.

Ave  Caesar ave!

Morituri te Salutant.

Ave  Caesar ave!

Morituri te Salutant.

Gladiátoři  jdou, gladiátoři  jdou.

Gladiátoři  jdou, gladiátoři  jdou.

Ave  Caesar ave!

Morituri te Salutant.

Ave  Caesar ave!

Morituri te Salutant.

Ve starých kronikách po staletí

Ožívá  legenda dávná

Rytířů řád je v zatracení

S vírou co jak zákon ctí

Do zbraně šlechtici povolaní

Království nebeské brání

Za jejich věrnost pak draze platí

Hlas smrti z hranice zni

Ref.

V plamenech nad Seinou

červený kříž ve větru nese plášť bílý

Někde tam v chrámu je železná mřž

ukrývá tajemství víry

Ref.

V plamenech nad Seinou

červený kříž ve větru nese plášť bílý

Někde tam v chrámu je železná mříž

ukrývá tajemství víry

Umírá velmistr řád žije dál

S vírou teď z prachu zla vstává

Snad někde ukrytý svatý je grál

Hádanku věčnou nám dává.

Země se točí a časy se mění

Bigbít je věčnej a pivo dál pění

Z proutku je strom a z holky je dáma

Jenom rock ’n’ roll zůstane s náma

Bicí zas duní a kytary ladí

Všichni co hrají tak všichni se znají

Ať jsou tu  mladí a nebo staří

V pekle či ráji všude se paří

Ref.

Tak hejbni kostrou

ti co bokem stáli na parketě válí

Hejbni kostrou sálem už to duní

Zpívá ten kdo umí

Valí se kameny valí se dolů

Zaženou splíny a přenesou horu

Valí se kameny valí se na nás

Nekonečnej boj a věčnej zápas

Je to velkej nářez a nezkrotná síla

Bigbít to je vášeň  rocknroll je víra

Mladý či starý to zvedá ze sedadel

Rocknroll hochu to není žádná prdel

Ref.

Tak hejbni kostrou

Ti co bokem stáli na parketě válí

Hejbni kostrou

Sálem už to duní zpívá ten kdo umí

K horizontu v dáli rebel uhání

Do zatáček svůj stroj naklání

Na širokejch kolech válců dunění

Jezdec co má z kůže brnění

Benzínovej parfém v sedle nezná splín

Asfalt v žáru chrání jeho stín

Ref.

Stovky mil před sebou

Patníky v řadě pózujou

Sbalí holku nádhernou

Jak závod s osudem

Z rychlosti vášeň den co den

On the road letí harleyman

Motor řve jak grizzly kola rozžhaví

Dravce v letu těžko zastaví

V nablejskaným chromu

Salva jak z těžkejch děl

Do sluchátek zní Highway to hell

Benzínovej parfém v sedle nezná splín

Asfalt v žáru chrání jeho stín

Ref.

Stovky mil před sebou

Patníky v řadě pózujou

Sbalí holku nádhernou

Jak závod s osudem

Z rychlosti vášeň den co den

On the road letí harleyman

Noc kdy slábne víra démon procitá

Divný zrůdy nocí táhnou

Svět ztracených duší brány otvírá

Ve tvých snech i růže vadnou

Anděl cestu hledá

Právě půlnoc odbíjí.

Ref.

Do úsvitu chvíle zbývá

Jediná je cesta

Jestli ztratíš v sebe víru

Voldemort tě ztrestá

Noční můra hrdlo svírá

Přízraky dál vládnou

Dej sílu černým andělům

pak zrůdy k zemi padnou

Zrůda táhne nocí

Posel záhrobí

Marně duše tvá se brání

Stíny po zdi tančí

Kdo ti sílu dá?

Anděl noci tvé sny chrání

V záři meč svůj zvedá

Zlý sen končí svítáním

Ref.

Do úsvitu chvíle zbývá

Jediná je cesta

Jestli ztratíš v sebe víru

Voldemort tě ztrestá

Noční můra hrdlo svírá

Přízraky dál vládnou

Dej sílu černým andělům

pak zrůdy k zemi padnou

Zazvonil mi k ránu u ucha telefon

Ten chlap na konci drátu

měl v hlase divnej tón

Povídá mi „ Hochu

teď hlavně pozor dej

Právě ti volá

hlavní manažer pekelnej

Dávám ti šanci jedinou

Zahrát si v pekle s kapelou ”

Ref.

Hej hej - máme hrát bigbít v pekle

Hej hej - kalba neskutečná

Hej hej - ďáblice vypadaj vztekle

Snad prej? Belzebub oslavu má

Přijelo pro nás večer

vraníků čtyřspřeží

Ten kdo tam s námi nebyl

 jen těžko uvěří.

Pivo tam teklo proudem

voněla zvěřina

Lucifer chlastal whisky

Pár jich šlo do vína.

Jo byl to nářez to se ví

rocknroll duněl pod zemí

Ref.

Hej hej - všechno tu páchne sírou

Hej hej - plameny šlehají

Hej hej - jestli chceš chlastat s mírou

Projednou hříchy ti spočítají

Ref.

Hej hej - po čertech dobrej mejdan

Hej hej - hodně jsem hrál a pil

Hej hej - kdo rohy měl se hejbal

V nejlepším jsem se vám probudil

Ref.

Hej hej - hráli jsme bigbít v pekle

Hej hej - kalba neskutečná

Hej hej - ďábelský heavy metle

V plamenech lítali přes celej sál

Den střídá den

Za oknem už zase svítá

V ruce láhev nedopitá

Vnímáš výkřik prázdných stěn

Jak špatnej sen tvoje identita skrytá

Vlastní vinou škody sčítá

Sám teď sebou podveden

Ref.

Přísahej když ďábel sám

se do tvé mysli vkrádá

V těžkých křečích duše strádá

že dáš srdci mír a klid

Přísahej teď na oltář

V sobě najdi sílu dračí

Touze své dej křídla ptačí

S láskou začni znovu žít

Den střídá noc

a tvá hvězda padá vzhůru

Zahnal jsi zlou noční můru

Hledej světlo do svých snů

Noc střídá den

Slunce ránem se ti klaní

Její dlaň máš ve své dlani

Štěstí vejde do tvých dnů

Ref.

Přísahej když ďábel sám

se do tvé mysli vkrádá

V těžkých křečích duše strádá

že dáš srdci mír a klid

Přísahej teď na oltář

V sobě najdi sílu dračí

Touze své dej křídla ptačí

S láskou začni znovu žít

V zemi kde divný mravy vládnou

Tam lidi svírá prokletí

Člověk  tu žije s dlaní prázdnou

A láska trpí v zajetí

Démoni noci  do tmy vzlétnou

Neznají soucit, dojetí

Ref.

Vysvoboď lásku ze zajetí

Nenávist vládne beze ztrát

Vysvoboď lásku ze zajetí

Je čas žít , v klidu usínat

Zdi starých chrámů dál jen stárnou

Ve věžích jizvy staletí

Do bitvy vojska ránem táhnou

Zlomí tu sílu prokletí

Slyší  ten hlas tu prosbu dávnou

Přetněte pouta zajetí!

Ref.

Vysvoboď lásku ze zajetí

Nenávist vládne beze ztrát

Vysvoboď lásku ze zajetí

Je čas žít, v klidu usínat

V hospodě sedím a další rumu

alkohol do krve dám

Pak mozek bez rozumu

Hlava mi nebere

 jak hořce chutná zrada

Jen v těžký chvíli

 prej poznáš kamaráda

Zvolna a unyle

klátí mě další promile

A osmej piva džbán

 jó zdatně plním plán

Marně se snažím

vyloudit úsměv na rtu

S životem věčnej rváč

nečekej žádnej pláč

Ref.

Za co jo za co?

Za co mě život trestá

Přes všechny rány

zůstanu optimista

Co je mi platný

na osud žalovat?

Budoucnost růžovou

dál chci si malovat

Možná mě nechá holka

možná mě vyhodí z práce

Snad mám si shánět provaz

nebo se začít kácet

Jen ti co padají

znova se zkouší zvednout

Proto se nebudu třást

a v koutě hrůzou šednout

Ref.

Za co jo za co?

Za co mě život trestá

Přes všechny rány

zůstanu optimista

Co je mi platný

na osud žalovat?

Budoucnost růžovou

dál chci si malovat

Noc je zas černá jak tér

Šaty má z havraních per

Měsíc se za mraky skryl

Zas přichází tmou divnej stín

Hladké čelo náhle zbrázdí srach

Už je cítit kolem krve pach

Milující prokletá i zlá

Navždy věrná přitom nikdy tvá

Ref.

Odbíjí půlnoc je tu chvíle zlá

Tak na nic nečekej

Plíží se tmou jako zvěř šílená

Dávno seš ztracenej

Dívka či ďábel divnou vášeň má

Celou noc prohýří

V očích se skrývá touha krvavá

Ta láska upíří

Bledá jak sníh vlčí zrak

Havraní vlas lidskej vrak

S tebou teď noc prohýří

Polibek dá upíří

Jak nad mrtvolou vrána zakrouží

Po krvi když znovu zatouží

Jako mor se krajem rozšíří

Znak je smrti láska upíří

Ref.

Odbíjí půlnoc je tu chvíle zlá

Tak na nic nečekej

Plíží se tmou jako zvěř šílená

Dávno seš ztracenej

Dívka či ďábel divnou vášeň má

Celou noc prohýří

V očích se skrývá touha krvavá

Ta láska upíří

Pramení to z historie

Kde se pije tam se žije

Kdo dá tvojí chuti tvar?

Ten jihlavskej pivovar

Šenkýřka se jenom směje

Pěna šumí do peřeje

Pivo točí na míru

Jo tady je střed vesmíru

Lepši dobrý pivo pít

Nežli tchýni doma mít

Pijme pivo dokud žijem

Po smrti se nenapijem!

Ref.

Jihlavský pivo to nektar pravý

Světlý či tmavý pijem na zdraví

Za národ hrdý vždy mluví činy

"Ježek" toť skvostný dar z Vysočiny

Pije se tu po staletí

Jeho pověst světem letí

Ten náš nektar chmelový

Každý národ osloví

Když se dobře načepuje

Z Vysočiny vichr duje

Pohladí vždy chutí spásnou

Pivo dělá žízeň krásnou

Lepši dobrý pivo pít

Nežli tchýni doma mít

Pijme pivo dokud žijem

Po smrti se nenapijem!

Ref.

Jihlavský pivo to nektar pravý...

Život tvůj jak vratká loď

ve vodách neznámých

V bouři často ztrácí kurs

ve vlnách zpěněných

Přívaly hrozných vln

vichr sílí v plachtoví

Kvik racků napoví

Jen zrádný sirén hlas

ti nedá v noci spát

Bouře i slunce žár

tě zkouší nastokrát

Ref.

Světla přístavů

Klid mých dalších dnů

Pode mnou pevná zem

Světla přístavů

Zvedám zástavu

Kotva sráží se s dnem

Od pramene zrození

 přes řeku dětských snů

Vplouvá tvůj koráb života

do oceánu dnů

Poznáš stovky ostrovů

dobrý i špatný lid

Pak v přístavu posledním

tvá duše najde klid

Jen zrádný sirén hlas

ti nedá v noci spát

Bouře i slunce žár

tě zkouší nastokrát

Ref.

Světla přístavů

Klid mých dalších dnů

Pode mnou pevná zem

Světla přístavů

Zvedám zástavu

Kotva sráží se s dnem

Vysočina Olé

Zas je to tady tak si  šetři hlas

Fotbal je vášeň liga volá nás

Stadion vře do kotle ochozy zvou

“Fandíme všichni”

teď letí Vysočinou

Ref.

Vítězství je naše víra

Vlajky když zavlají

zní oslavnej chór

Mančaft náš je bojová síla

Kotel zas burácí “Jihlava gól“

Vysočina Olé

V tom drsným kraji

plným kopců a skal

Z odkazu otců bojovník vstal

Modrá a žlutá zdobí zástavu tvou

“My chceme gol“

zas letí Vysočinou

Ref.

Vítězství je naše víra...

Fanouškům Dukly těm je hej

Dneska jdou večer na hokej

Svý místo v kotli musí mít

Svůj tým zas  přijdou povzbudit

A proto

Ref.

Jedeme Dukla jedeme

Soupeře z ledu smeteme

Burácí chorál dáme gól

Ať zase extralize

vládne ježek s hokejkou

Hráči jsou hrdí na svůj dres

Hosté si  jedou pro nářez

Když v srdci duch je bojový

Zas další mančaft popraví

A proto

Ref.

Jedeme Dukla jedeme...

Ref.

Válíme hoši válíme

Ať další výhru slavíme

Červeno žluto červený

V ochozech vlajky vlají

sborem chóry zní

Ref.

Jedeme Dukla jedeme...

Nejsem žádná cetka laciná, pořád toužíš si mě brát.

Noc se vkrádá, holka nevinná, zkus si se mnou chvíli hrát.

Daruješ mi duši svou. Přízraky tě obejmou.

Ref.

Brána se zevnitř zavírá, byla to jen hra nevinná, do očí padá bílý sníh.

Teď vymlouváš se na nudu, staneš se králem pobudů, budeš chtít jen z mých dlaní pít.

Lásku mou, jenom toužíš znát, do žil svých teď zkus mě dát.

Osud svůj, ten už nezměníš, anděl tvůj už zlámal kříž.

Temným lesem vlci jdou, v pekle čerti tancujou.

Ref.

Brána se zevnitř zavírá, byla to jen hra nevinná, do očí padá bílý sníh.

Teď vymlouváš se na nudu, staneš se králem pobudů, budeš chtít jen z mých dlaní pít.

Jako víno v potoce, jako láska ve stoce, jako pramen na poušti.

Takhle mě vždycky opouštíš.

Jako další čekání, jako z hrobu volání, jako prst je na spoušti.

Takhle mě vždycky opouštíš.

Ref.

Nedíváš se za sebe, koukni se někdy do nebe.

Ztrácíš, to co nacházíš. Co postavíš, hnedka pokácíš.

Jako křídla andělů, jako barvy podbělů, jako bláto dlouži.

Takhle mě vždycky opouštíš.

Jako další čekání, jako v duši tikání, jako loď je na souši.

Takhle mě vždycky opouštíš.

Ref.

Nedíváš se za sebe, koukni se někdy do nebe.

Ztrácíš, to co nacházíš. Co postavíš, hnedka pokácíš.

Jak z ranní mlhy stvořená, ve vlasech vítr, slunce zář.

Ta krása těla ledová, jako déšť chutná její tvář.

Oči dvě horská jezera, ve větru kráčí vzpřímená.

Jak růže z mrazu rozkvetlá, vášeň i nenávist už zná.

Ref.

Po boku králů ženy stojí, v těch zemích severních.

Bolest a rány s vírou hojí, po bitvách vítězných.

Polární zář jim tváře zdobí, v žilách krev Vikingů.

Poslední král až padne v boji,  pro ženu jeho snů.

Na nebi hvězda severní, na věky nedá mužům spát.

Jen struny loutny krajem zní, o jejich čest jdou se rvát.

Ref.

Po boku králů ženy stojí, v těch zemích severních.

Bolest a rány s vírou hojí, po bitvách vítězných.

Polární zář jim tváře zdobí, v žilách krev Vikingů.

Poslední král až padne v boji,  pro ženu jeho snů.

Roky máš tak akorát, mohla by ses jenom smát. Ale to ty neumíš.

Táta s mámou nechodili spát, aby rovně mohla ses dát. Ale to ty neumíš.

Ráno lásku prožíváš, večer slzy utíráš. Ale to ty nemusíš.

Známá hvězda ze zdi se kouká, ty závidíš ostatním holkám. Ale to ty nemusíš.

Ref.

Náctiletá, náctiletá, skoro ženou už se zdá v hlavě lásky přemítá.

Náctiletá, náctiletá, srdce rozervaný má, rodiče už nevnímá, náctiletá.

Esemesky  posíláš. Komu, to však jen ty znáš. Ale to ty nepovíš.

Kdo jen ruší  tvoje spaní? Kdo by pohladit měl tě dlaní? To ty přece nepovíš.

Do sluchátek hudba zní, tolik nocí a tolik dní. Ty už přece nezlobíš.

Všechno je nefér říkáváš, jenom ty svou pravdu máš. Ty už přece nezlobíš.

Ref.

Náctiletá, náctiletá, skoro ženou už se zdá v hlavě lásky přemítá.

Náctiletá, náctiletá, srdce rozervaný má, rodiče už nevnímá, náctiletá.

Když naplní se číše, poslední kapkou života.

Zubatá kráčí tiše, když osud nitky zamotá.

Až ostří nože času vyřízne vrásky do čela.

A němá ústa zblednou sonáta žití dozněla.

Ref.

Končí hra s osudem, popel se v popel obrátí.

Věčně tu nebudem, jednou nám křídla pokrátí.

Život jak pronájem, za kterej každej zaplatí.

Den co den stále jdem, co bylo už se nevrátí.

U posledního soudu, ve strachu probouzí se žal.

A před očima chvíle, kdys padal a kdys rovně stál.

Pomalu končí zpověď, odchází duše od těla.

Za ruku smrt tě vezme, je jako holka nesmělá.

Ref.

Končí hra s osudem, popel se v popel obrátí.

Věčně tu nebudem, jednou nám křídla pokrátí.

Život jak pronájem, za kterej každej zaplatí.

Den co den stále jdem, co bylo už se nevrátí.

Nanana…..

Jen se narodíš, cesta tvá je klikatá. Kudy procházíš, strkáš nohy do bláta.

Jak si vyrůstáš, stále víc máš problémů. Rady dávat ti, hrách házet na stěnu.

Nanana…..

Školou procházíš s odřenýma ušima, všem jen podlézáš, ty jsi príma klučina.

Pak se oženíš, žena tvá je nádherná. Narodí se dítě, klepou se ti kolena.

Ref.

Každej den, každý ráno. Na pojízdný schody nasedáš.

Těžko vzhůru a dolů snadno, nevystoupíš to už znáš.

Nanana…..

Jdeš dál životem, stále něco splácíš. Opět hrách je na zdi. Iluze už ztrácíš.

V pekle nebo v ráji, stejně jste furt v háji. Jak to říkal klasik. Smrt ta už je navždy.

Ref.

Každej den, každý ráno. Na pojízdný schody nasedáš.

Těžko vzhůru a dolů snadno, nevystoupíš to už znáš.

Na křídlech se touha má vznáší, k obloze letí jak pták.

Sluneční žár. písek pálí a přeludy šálí můj zrak.

- Ještě síly dost mám a dlaň vztaženou.

- Chci najít mít a chránit, tu víru svou ztracenou v prachu cest,

  ve víru měst, naději nás dvou.

Ref.

I ty ji najdi a chraň. V srdci mír, odlož zbraň. Často hůř je a sere tě svět.

Nezraď cit, zažeň strach. Přestaň žít jenom v snách. Naděje umírá naposled.

I dravci se ve výškách ztrácí, když vítr a déšť vstříc jim jdou.

Jen oblaka v letu je chrání a měsíc má moc magickou.

- Hvězdy na cestu září, život je let za duhou.

- Chci najít mít a chránit, tu víru svou ztracenou v prachu cest,

   ve víru měst, naději nás dvou.

Ref.

I ty ji najdi a chraň. V srdci mír, odlož zbraň. Často hůř je a sere tě svět.

Nezraď cit, zažeň strach. Přestaň žít jenom v snách. Naděje umírá naposled.

Pomíjivé chvíle jsou někdy černé, někdy i bílé,

čas nesplatí naše trápení,

všechno co bylo, v jedno se slilo, na misky váhy,

kdo ví kam, se která nakloní.

Na jedné jsou ztráty, průšvihy pády i to někdy přijde,

bylo to však nutný  poznání,

je to jak tíha, jako zvuk ticha, co křičí a pálí,

černá noc se ale nevrátí.

Ta druhá je krásná, je čistá a jasná, no to už je jiné,

i v životě se občas zadaří,

svítí jak nebe krásně i hřeje, má svědomí čisté,

osud je jak jarní počasí.

Ref.

Času je málo, tak dej vítr do plachet,

času je málo, kdo ví kolik ho má svět,

času je málo, jen vzpomínka zůstává,

hořká i voňavá.

Někdo snídá bílou kávu někdo pije černej čaj

Potom z toho divný stavy maj.

Ten kdo pije hodně mlíko, zřejmě má rád napětí.

Sotva potom k míse doletí.

- Proto pijem tenhle nápoj, který dech nám osvěží.

- Barvu má jak jarní louka, sílu alpských protěží.

Ref.

Dáme si zelenou pivo a rum. S Karlem či s Helenou rozboříme dům.

Dáme si zelenou a do ní led. Nádherně zelenej bude náš svět.

Květa pije bílý víno Šárka zase červený

Když je kosa, bodne svařený.

Sílu do žil dá jen likér, který mátou zavoní

Náladu hned skvělou navodí.

- Proto pijem tenhle nápoj, který dech nám osvěží.

- Barvu má jak jarní louka, sílu alpských protěží.

Ref.

Dáme si zelenou pivo a rum. S Karlem či s Helenou rozboříme dům

Dáme si zelenou a do ní led. Nádherně zelenej bude náš svět.

Všechno víš všechno znáš, mě se na nic nezeptáš.

Všechno víš všechno znáš, mě se nezeptáš.

Prsten je tvou zárukou já tě nosím  na rukou, ty ale nevíš jak se cítím.

Mysl tvá tě uspává, moje víra mlhavá, ty ale nevíš jak se cítím.

Jsi určená k proclení, celníci jen zkamení, ty ale nevíš jak se cítím.

Rozbalí tě, užasnou, akcie jim pohasnou, ty ale nevíš jak se cítím.

Ref.

Čím víc tě znám, tak ztrácím dech, ty si lítáš na křídlech.

Utíkáš mi, až ke hvězdám, žiju s tebou a vlastně sám.

Mě už svíčka zhasíná, ty jsi víc než marnivá, když ty nevíš jak se cítím.

Kyselý jsem jabko sněd, bláznivej je asi svět. Když ty nevíš jak se cítím.

Ref.

Čím víc tě znám, tak ztrácím dech, ty si lítáš na křídlech.

Utíkáš mi, až ke hvězdám, žiju s tebou a vlastně sám.

Všechno víš všechno znáš, mě se na nic nezeptáš.

Všechno víš všechno znáš, mě se nezeptáš.

Stále hůř se hledají, v paměti ukrývá je čas.

Tajemství svá skrývají, v sejfu má je každý z nás.

První něžný líbání, první průšvih jako trám.

První velký zklamání, první touhy k lásky hrám.

Ref.

Dík vzpomínkám víš, jak hořce chutná pláč.

Dík vzpomínkám víš, život, že falešnej je hráč.

Život je ranní svítání i noční nebe plné hvězd.

A čas jak vítr uhání, po cestách svých nás zkouší vést.

Obrazy doby minulé, jak z hloubi duše volání.

Jsou někdy dobré, někdy zlé, nám hlavou dál se prohání.

Ref.

Dík vzpomínkám víš, kde za dětství sis hrál.

Dík vzpomínkám víš, jak mámin dech tě hřál.

Vzpomínka, chvíle, okamžik, za vrásky dál se schovává.

Není to klam a žádnej trik, ta zmizí, druhá zůstává.

Ref.

Dík vzpomínkám víš, jak hořce chutná pláč.

Dík vzpomínkám víš, život, že falešnej je hráč.

Ve stínu podsvětí bez ráje prokletí  jen plamen hříchu šero protíná

Neřesti bytostí zločiny z neštěstí  v hodině poslední čeká tě soud

Ref.

Zapomeň, zapomeň na nebe, kdo žil jsi kdo žil jsi pro sebe

Navěky, navěky placený nájem tu máš – nájem tu máš

Neklečel, neklečel jsi u kříže, v životě, v životě mordýře

Za zločin, za zločin trest, pekelný apanáš

Bez kapky dojetí tam disko neletí jen ďábel ochotně zve každýho dál

Bez lásky pro pýchu. Kdo je tu bez hříchu?  Tak tady končí kdo špatnou hru hrál

Ref.

Zapomeň, zapomeň na nebe, kdo žil jsi kdo žil jsi pro sebe

Navěky, navěky placený nájem tu máš – nájem tu máš

Neklečel, neklečel jsi u kříže, v životě, v životě mordýře

Za zločin, za zločin trest, pekelný apanáš

Odvaha, mrštnost a síla. Darem je za zločin

Ti co je drží jejich víra. Možná pak vstoupí do dějin.

Jdoucí na smrt tě zdraví. V rukou máš osud   náš.

Krutý Řím zas už se baví . Soupeře k zemi teď sraž!

Gladiátoři jdou gladiátoři jdou

Ref.

Ave  Caesar ave  -  Morituri te Salutant

Ave  Caesar ave  -  Morituri te Salutant

Gladiátoři  jdou gladiátoři  jdou

Gladiátoři  jdou gladiátoři  jdou

Ave  Caesar ave  -   Morituri te Salutant

Ave  Caesar ave  -  Morituri te Salutant

​Už hrajem nějakej pátek na skráních šedne vlas,však když je tu víkend, omládne každej z nás.Na krku čtvrtej křížek a občas slábne hlas,však tělo se vzchopí, když dáme piva máz.Mám cemra, jsem velkej, akordů znám pár,všechno co umím to vám teď lidi dám. Ref:Vstávej Amígo do kupy se dej,dnes hraje tu Vigo tak naber správnej směrNás bigbít baví a parket plnej těl,tak neseď tam v koutě, vem si to na povel Dívej ten fotr jak valí s kytarou,jo bejval to lotr a věčně pod parou.Pondělí až pátek  jsem Jekkyl, žádnej rajt,to v sobotu večer jde na podium Hyde.Zapomeň na splíny, je tu plnej sál,kašlu vám na problém, teď jsem rocku král. Ref:Vstávej Amígo do kupy se dej,dnes hraje tu Vigo tak naber správnej směrNás bigbít baví a parket plnej těl,tak neseď tam v koutě, vem si to na povel Ref:Vstávej Amígo do kupy se dej,dnes hraje tu Vigo tak naber správnej směrNás bigbít baví a parket plnej těl,tak neseď tam v koutě, vem si to na povel 

Sám v mrazivém tichu můj svět okenní rám,

/: křik ze všech stran,

svou párty maj  hejna černejch vran :/

Jen spící krajinou zazní jejich krá

 /:pak jedna za druhou  tam ze vzdušných bran

slétnou se ke svým hrám :/

Ref.

Z per lesklý frak – v zástupech smutečních

Pták funebrák – pohřbívá radost, smích

Hejno jak mrak – v sněhových záclonách

Zastaví čas v slunečních hodinách

Jak poslové smrti ze strnišť zavátých

/: Sluhové stínů,duší prokletých

V uších zní jejich smích. :/

Ref.

Z per černý lesk – v zástupech mordýřů

Hladový křik – loupežných rytířů

Ze sazí déšť – bílý sníh pokropí  Jak na marách – zimní kraj dávno spí

Sklenice prázdná, křeslo se líně houpá,

myšlenka myšlenku stíhá, chytrá či hloupá.

Ze zbytku doutníku ke stropu stoupá dým,

v modravém oparu já hledám další rým.

Na stole svíčka a knihy dávných básníků,

titulní stránky, jak desky hřbitovních pomníků.

A řádky vybledlé na listech, casem zažloutlých,

svědectví zklamaných lásek, ve verších krásně přihlouplých.

Ref:

Společnost mrtvých básníků, rým zvolna střídá rým,

večírek padlých klasiků, snílků i prokletých.

Společnost mrtvých básníků, epitaf poslední.

Rozlitá káva, je dobře přes půlnoc,

a bílý měsíc, čarovnou má v tu chvíli moc.

Pieta končí, plamínek svíčky dohoří,

jen verše básníků k nám z časů dávných hovoří.

Ref:

Společnost mrtvých básníků, rým zvolna střídá rým

Večírek padlých klasiků, snílků i prokletých

Společnost mrtvých básníků, epitaf poslední.

Nehledej mně dávno nejsem sám

a do tvých lstivých  plánů těžko zapadám

Když srdci temné síly poroučí,

máš tělo ženy s duší pavoučí.

Z nenávisti, touhy černý stín,

rozplétáš své sítě  pavučin

Černá vdova zas a znova sladká slůvka Amorova

Nachystej se na svůj splín, prudký jed má místo slin

Nepokoušej osud ve svých hrách,

v království  pavučin já nepřekročím práh

Kdo zruší tvoje černé prokletí,

chapadla svírají zas další z obětí

Nepřekročíš nikdy vlastní stín,

rozkoš smrti nabízí tvůj klín

Černá vdova zas a znova, sladká slůvka Amorova

Nachystej se na svůj splín, prudký jed má místo slin

Černá vdova zas a znova, sladká slůvka Amorova

Nachystej se na svůj splín, prudký jed má místo slin

Já chtěl bych znát tu vášeň tvou, když všichni spí, tvé oči plují oblohou

Zkoušíš na nebi osud číst. Pravdu svou hledáš, pravdu hledáš v souhvězdích.

Každá ta hvězda má svou zář, v té záři vesmír, vesmír skrytou tvář

Možná, že lžou, snad, tyto víš. Snad jenom ty, snad jenom ty jim uvěříš

Ref.

Tak řekni pravdu řekni pravdu nám, když v noci hledíš ke hvězdám

Ty jistě máš tu hvězdu svou a bílý měsíc, měsíc je tvou lucernou

Když hvězdný koráb vzhůru vzlét, snad někde tam, snad někde tam je lepší svět

Ref.

Tak řekni pravdu řekni pravdu nám, když v noci hledíš ke hvězdám

Jak Mars se chová s Venuší co lidi ještě netuší a jestli můžou klidně spát

Jak Mars se chová s Venuší co lidi ještě netuší, když padá hvězda co si přát

Vysoká zeď a za ní starej dům zahrada ticha co patří jen dětským snům

Zahnáni sem  svým krutým osudem na tátu s mámou čekají marně každým dnem

Ref.

A potom, že  z lásky  život začíná

A pro lásku se rodí ta někdy rychle zhasíná tak lhostejná

Na srdci těžkej šrám, na srdci těžkej šrám samy hrají si a samy jdou pak spát

Na srdci těžkej šrám, na srdci těžkej šrám a co bolí je to říkaj svým panenkám

Skončí čas her když budou dospělí na duši stín a přitom nesmělí

Dům stojí dál co láska zanechá odpověď najdeš v srdci člověka

Ref.

A potom, že  z lásky  život začíná

A pro lásku se rodí ta někdy rychle zhasíná tak lhostejná

Málo lásky je v nás, málo lásky je v nás  a v srdci naděje naposled umírá

Málo lásky je v nás   málo lásky  bez ní matka pak své dítě zapírá

Málo lásky je v nás